David a Šalomoun
| Název | David a Šalomoun : počátky mesianismu ve světle moderní archeologie |
| Autor | Israel Finkelstein, Neil Asher Silberman ; [z anglického originálu ... přeložila Marie Čapková] |
| Vydání | Vyd. 1. |
| Nakladatelství | Praha : Vyšehrad |
| Rok | 2010 |
| Fyzický popis | 265 s. : mapy, plány ; 21 cm |
| Jazyk dokumentu | čeština |
| ISBN | 978-80-7429-016-9 (váz.) |
| Originál | David and Solomon |
| Poznámka | Chronologický přehled |
| Poznámka | Obsahuje bibliografii, bibliografické odkazy a rejstříky |
| Kategorie | Bible - faktografie |
| Uživatelské určení | dospělí |
| Předmětová hesla | biblické postavy biblické události archeologie posvátné spisy panovníci mesianismus dějiny archeologické nálezy |
| Forma / žánr | Studie. |
| Komentář – recenze | Biblická archeologie je relativně mladá věda. Všechno vlastně začalo už Napoleonovou invazí do Egypta v roce 1798 a rozluštěním staroegyptského hieroglyfického písma z tzv. rosettské stély francouzským vědcem Jeanem F. Champollionem v roce 1821.0 padesát let později se kurátorovi Britského muzea Georgu Smithovi podařilo dešifrovat nápis na jedné z babylonských tabulek, na níž byl zaznamenán příběh o potopě, avšak zřejmě o několik set let starší než ten, který známe z vyprávéní Starého zákona. A první archeologické vykopávky na území Jeruzaléma provedl kapitán Charles Warren, který zde v letech 1867 až 1870 vedl výzkumnou expedici. Zhruba do tohoto období spadá zrod moderní biblické archeologie. Na přelomu 19. a 20. století přispěla k jejímu rozvoji nezanedbatelným způsobem i Jeruzalémská biblická škola francouzských dominikánů. Od té doby biblická archeologie pochopitelně prošla poměrně složitým vývojem, kdy se nejednou ukázalo, že různé odvážné hypotetické konstrukce byly pouhými slepými uličkami. Dávno už nemá ambici za každou cenu dokazovat historickou pravdivost jednotlivých biblických příběhů ani to, zda jednotlivé postavy skutečně prožívaly události přesně tak, jak nám je Písmo líčí. Představu o tom, jakou podobu má biblická archeologie dnes, si můžeme učinit při četbě knihy nazvané David a Šalomoun (podtitul: Počátky mesianismu ve světle moderní archeologie) od dvojice izraelských autorů Israela Finkelsteina a Neila Ashera Silbermana, kterou nedávno vydalo nakladatelství Vyšehrad (přeložila Marie Čapková). Ještě připomeňme, že před třemi roky vyšla od této dvojice ve Vyšehradu jiná znamenitá publikace s titulem Objevování Bible. Moderní biblická archeologie v žádném případě neodpovídá našim dětským představám, které jsme si odnesli z četby různých biblických dějeprav, ani není jen nějakou suchou pozitivistickou katalogizací nálezů mincí, keramických střepů, tabulek, nápisů nebo uměleckých artefaktů. Svou metodologii postupně obohacuje o nové poznatky nejen exaktních, nýbrž i humanitních véd. Ani oba autoři uvedené publikace nezůstávají u pouhé archeologické akribie, ale vyznačují se také hlubokou znalostí starověké společnosti, stejně jako uměním interpretovat zjišténá fakta v širokých kulturních a historických souvislostech. A jen na základě takovýchto předpokladů pak mohou odpovédět na otázku, proč a v jakých podmínkách se Davidův a Šalomounův příběh vyvinul do dnešní podoby a proč ještě i po tolika letech na čtenáře tak silně působí. Jaroslav Šubrt, Perspektivy, Katolické noviny |
| Komentář – anotace | Historické (archeologické) jádro biblických příběhů o králích Šalomounovi a Davidovi, jejich rozdílné pojetí v různých fázích izraelských dějin a vliv na dějiny západní civilizace. |
| Signatury v knihovně | 1711FII110A |