Nesviť mi do repráku!
Název | Nesviť mi do repráku! |
Autor | Alena Konečná |
Vydání | 1. vyd. |
Nakladatelství | Praha : Návrat domů |
Rok | c2008 |
Fyzický popis | 65 s. : portréty ; 19 cm |
Jazyk dokumentu | čeština |
ISBN | 978-80-7255-189-7 (váz.) |
Kategorie | Životní příběhy |
Uživatelské určení | všeobecně |
Předmětová hesla | české příběhy osobnosti křesťanství zdravotně postižené děti pěstounská péče |
Forma / žánr | Autobiografické příběhy. |
Komentář – anotace | Příběh, který je svědectvím o vztahu matky a adoptivní dcery se závažným onemocněním. "Sledujeme-li vývoj mateřských a rodičovských postojů k dítěti s vážným onemocněním a zdravotním postižením, poznáváme záhy, že láska není záležitostí jen pomíjivého citu, nýbrž především rozhodným a opakovaným úkonem vůle..." (z předmluvy PhDr. Jaroslava Šturma). |
Komentář – resumé/ukázka | Deni se procházela dětským pokojem, oděna do školkové zástěry, napodobujíc hru starší sestry na princezny. "já jsem plincezna," pravila pyšně směrem k Bebe. "Vždyť nemáš korunu, tak nejsi žádná princezna!" "Mám kolunu!" (Chudák, nevěděla, o čem je řeč, ale nechtěla se vzdát bez boje.) "A kde máš teda království, když jsi princezna?" Bebe na to. "Já mám klálovství!" Stále se držela Deni v opozici, ačkoliv už tuplem netušila, o čem je řeč. "No jo, no, tak si teda buď ta princezna." Berča vzdává spor a odchází. A Deni se spokojeně usmívá, sedí na posteli, máchá nohama a netuší, jakou pravdu právě vyslovila. Anebo tuší? Blahoslavení chudí duchem, neboť jejich je království nebeské. |
Signatury v knihovně | 5320KOA810A 5320KOA810B |